Celý profesní život jsem zasvětil marketingu. Bylo to fascinující, náročné, občas vyčerpávající, ale vždy naplňující. Když se ohlédnu zpět, vidím za sebou desítky kampaní, značek, týmů a projektů, a na některé jsem i docela hrdý. A přesto mám pocit, že něco chybí.
Marketing je totiž disciplína, která nás často nutí nejen vynikat, ale také vypadat, že vynikáme. Ukázat, že víme víc, že jsme lepší, že máme odpovědi na všechny otázky. Vytváříme obraz dokonalosti – ať už jde o značky, produkty, nebo naše vlastní profesionální já. Ale co když už dál nechcete tenhle obraz budovat? Co když chcete místo toho prostě být?
Za poslední roky si čím dál víc uvědomuji, že mě tenhle tlak „být nejlepší“ přestává bavit. Nemám už chuť ukazovat, jak jsem skvělý, chytrý, úspěšný. Ne že by mi na těch věcech nezáleželo – samozřejmě, že ano. Ale proč je neustále vystavovat na odiv? Proč je stavět na piedestal, jako by to bylo to jediné, co definuje mou hodnotu?
Myslím, že je to o tom, jaké hodnoty v životě a práci hledáme. Na začátku kariéry je snadné být poháněn ambicemi a uznáním. Toužíme po úspěchu, ocenění, obdivu. Ale časem přijdete na to, že tyhle věci vám nedají opravdový klid ani spokojenost. A hlavně – neříkají nic o tom, kdo opravdu jste.
V poslední době se proto snažím orientovat jinam. Místo toho, abych dokazoval, že mám odpovědi, chci pomáhat lidem hledat jejich vlastní. Místo toho, abych ukazoval svou chytrost, se snažím naslouchat. A místo toho, abych byl dokonalý, se učím být upřímný.
Není to jednoduché – ego má své nároky. Ale když si dovolíte vystoupit z toho nekonečného závodu, zjistíte, že tam venku je spousta prostoru pro skutečnou autenticitu. Pro smysluplnou práci. Pro hlubší vztahy.
Možná se už nepotřebuju chlubit tím, co umím. Možná je teď čas prostě to sdílet – a vidět, kam mě to dovede.
A co vy? Jak vnímáte vy tenhle tlak „být nejlepší“? Cítíte, že je někdy čas zpomalit a dívat se na věci jinak? Budu rád, když se podělíte o svůj pohled.
Comments